Ředidla krve: Opravdu dělají krev tekutější?
Mnoho lidí užívá denně takzvaná ředidla krve. Tím by se mělo při onemocněních kardiovaskulárního systému snížit riziko krevních sraženin. Ale může to vlastně fungovat?
Normálně je vlastní srážení krve, respektive uzavírání ran a poranění, inteligentně řízeno tělem. Krevní destičky se dostanou k ráně, shromažďují se tam a zahušťují se od okraje rány ve spojení s jemnou fibrinovou sítí, aby během krátké doby (několika minut) zastavily krvácení jakýmsi uzávěrem. Tento tělu vlastní mechanismus funguje pouze do určité velikosti rány, respektive množství vytékající krve.
Takzvaná ředidla krve brání tomuto mechanismu a zajišťují, že tělo již nemůže krvácení samo zastavit. Inteligentní souhra krevních destiček, fibrinu a červených krvinek při samostatném uzavírání ran je ochromena, respektive blokována. Při trvalém užívání těchto „ředidel krve“ je inteligentní nouzové hojení ran a regulace trvale blokována.
Ředidla krve tedy nemění poměr krevní plazmy (tekutiny) k složkám krve, jako jsou červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Ředidla krve pouze brání schopnosti krevních destiček (trombocytů) slepovat se od okraje rány, aby rány uzavřely. Správný název pro ředidla krve je proto inhibitory srážení, respektive blokátory srážení.
Zásadně by se ředění krve dalo dosáhnout pouze tehdy, kdyby se změnil poměr krevní plazmy k krvinkám a pevným složkám – tedy kdyby se zvýšil podíl krevní plazmy (tekutiny).
Co říká hodnota hematokritu?
Při „husté“ krvi je procentuálně přítomno více krvinek než tekutiny, při „řidší“ krvi je přítomno více tekutiny než krvinek. Procentuálně největší podíl pevných složek krve tvoří červené krvinky (erytrocyty), které přenášejí kyslík, také nazývané ery. Hodnota, která vypovídá o poměru krvinek (pevných složek) ke krevní plazmě (tekutině), je hematokrit.
Hodnota hematokritu 50/50 znamená 50 % pevných složek, jako jsou červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty), krevní destičky (trombocyty) a 50 % plazmy. Hodnota hematokritu například 45 % tedy ukazuje: V krvi je obsaženo 45 % složek krve a 55 % krevní plazmy. „Normální“ hodnota u mužů leží přibližně mezi 41–54 %, u žen kolem 37–46 %.
Problémem je trvalé užívání „ředidel krve“
Při pravidelném užívání „ředidel krve“ tyto látky tlumí vlastní srážení krve. Proto je nutné ředidla krve před většími operacemi bezpodmínečně několik dní předem vysadit, jinak hrozí nebezpečí život ohrožujících krvácení, která se již nedají zastavit. Časté nežádoucí účinky při jejich užívání sahají od modřin přes krvácení z dásní a nosu až po závažná krvácení, která mohou být životu nebezpečná.
Velké nebezpečí spočívá v pravidelném a trvalém užívání „ředidel krve“. Tyto léky by se vlastně měly jmenovat „blokátory srážení krve“, protože i malá vnitřní krvácení bez vnějších příznaků – prasklá céva – mohou vést k život ohrožujícím vnitřním trvalým krvácením.
O ekonomických pozadích, pobídkách, mechanismech a strategiích farmaceutického průmyslu prostřednictvím jeho marketingových a distribučních expertů ve spojení s jejich pěšáky, farmaceutickými zástupci, kteří pravidelně navštěvují a ovlivňují lékaře, se zde dále nezabýváme.
Samozřejmě víme, že existují situace a nouzové stavy, kdy může být dočasné užívání inhibitorů srážení život zachraňující! Bio-logická fakta však jasně ukazují velké nebezpečí při trvalém a pravidelném užívání.
Tři příklady normálních, zvýšených a snížených hodnot hematokritu
Náš vegetativní nervový systém řídí prostřednictvím dvou hlavních nervů – sympatiku (napětí/stres) a parasympatiku (uvolnění/regenerace) – mimo jiné průměr cév, zúžení cév (zvýšení krevního tlaku) nebo rozšíření cév (snížení krevního tlaku).
Když se v situaci stresu a napětí cévy zúží, automaticky a bio-logicky se zvýší krevní tlak. Když se v rámci spánku a uvolnění cévy rozšíří, bio-logicky se krevní tlak sníží. Zúžení nebo rozšíření cév má však bezprostřední vliv na poměr krevní plazmy (tekutiny) a pevných složek v cévním systému, především erytrocytů, které tvoří procentuálně největší podíl (viz grafika).
Další podrobné informace k regulaci v další části.