H2: Molekulární vodík – Energetický booster a super-antioxidans
Molekulární vodík (H2): nejlehčí a nejmenší prvek s rozmanitými pozitivními účinky ve všech oblastech těla
Vodík je nejčastějším prvkem ve vesmíru a pro život na Zemi nezbytný. Je to prvek s nejmenší hmotností a stojí na prvním místě v periodické soustavě. Vodík je také silný antioxidant, který dokáže chránit buňky před poškozením. Proto se v posledních letech stále více vědců zaměřilo na hledání potenciálních zdravotních přínosů vodíku.
Studie ukázaly, že vodík dokáže snižovat oxidační stres, záněty a poškození buněk, které souvisejí s řadou příznaků v oblasti buněčného množení jako „rakovina“, kardiovaskulární potíže, neurodegenerativní změny jako Alzheimer a hypoglykémie či nedostatek inzulinu (diabetes). Vodík může také urychlit hojení ran a zlepšit regeneraci svalů. Ačkoli je výzkum zdravotních přínosů vodíku teprve na začátku, jde o slibný nový terapeutický prostředek s potenciálem léčit řadu onemocnění.
Co je molekulární vodík?
Molekulární (volný) vodík je chemická sloučenina dvou atomů vodíku (H2). Je to nejčastější prvek ve vesmíru. Vodík je bezbarvý, bez zápachu a bez chuti plyn, který je lehčí než vzduch. Je lehce zápalný a výbušný. Chemický prvek vodík se označuje symbolem H pro Hydrogenium. Obvykle se skládá z jednoho kladně nabitého protonu a jednoho záporně nabitého elektronu. Protože mají pouze jeden elektron, jsou atomy vodíku zvláště reaktivní, takže vodík se ve své atomární formě vyskytuje jen za zvláštních podmínek. Obvykle se dva atomy vodíku spojí do molekuly H2 (molekulární vodík nebo volný vodík). Výsledkem je bezbarvý, netoxický, bez zápachu a chuti, nemetalický plyn.
Lékařský přínos vodíku
V lékařském výzkumu se dlouho nedařilo prokázat žádný účinek na lidské tělo. První pokusy s pozitivními výsledky z roku 1975 nezískaly pozornost, o to větší bylo překvapení – alespoň v Asii – po zveřejnění výsledků výzkumu v roce 2007. V Japonsku a Koreji je studie považována za lékařský průlom.
Podle studie se vodík v lidském těle využívá dvěma způsoby: jako dodavatel energie a jako selektivní antioxidant. Vodík se uvolňuje při odbourávání sacharidů a tuků. Ten se pak v mitochondriích váže na určité molekuly a ukládá se. Při reakci s kyslíkem vzniká energie, kterou přijímá a přenáší nosič energie ATP.
Molekulární vodík (H2) naproti tomu působí jako lapač radikálů (antioxidant): neutralizuje škodlivé reaktivní kyslíkové a dusíkové radikály, které mimo jiné vznikají při buněčném dýchání, stresu a patologických procesech v těle.
K orgánům a symptomům uvedeným na obrázku existují rozsáhlé výzkumy a studie, které dokládají účinnost vodíku
Molekulární vodík selektivně proti nadměrným volným radikálům
Volné radikály jsou molekuly nebo atomy s jedním nebo více nepárovými elektrony. Jsou vysoce reaktivní a mohou poškodit jiné molekuly. Dokud nemají úplný elektronový pár, snaží se chybějící elektron nahradit tím, že jiným atomům nebo molekulám elektron odeberou.
Volné radikály vznikají přirozeně v těle jako vedlejší produkt metabolismu. Mohou však vznikat ve větším množství také vlivem vnějších faktorů jako UV záření, kouření a konzumace alkoholu. Při nadbytku hrozí, že způsobí poškození v těle a spustí řetězové reakce. Proto je důležité chránit se před nadměrnou tvorbou volných radikálů, abychom zůstali zdraví. K prevenci nadbytku může tělo zasáhnout: pomocí vlastních lapačů radikálů a enzymů jako glutathion se radikály neutralizují a tím zneškodňují. Také antioxidanty (vitaminy, sekundární rostlinné látky) se dostávají do těla potravou a tento proces podporují.
Jednostrannou výživou jako fast food, denaturovanými potravinami, narušením přísunu živin a jejich rozmanitosti nebo zvýšenou potřebou živin v důsledku chronického stresu tělo vytváří více radikálů, než dokáže neutralizovat. To vede k oxidačnímu stresu, který dlouhodobě způsobuje další poškození těla. Taková poškození se objevují u mnoha chronických onemocnění. Předpokládá se, že oxidační stres je rozhodujícím faktorem v procesu stárnutí.
Účinná neutralizace vodíkem
Radikály tedy vznikají při zcela přirozených procesech v těle během metabolismu. Aby nezpůsobily škodu, potřebujeme dostatek lapačů radikálů ve formě antioxidantů. Někdy se však produkuje tak velké množství volných radikálů, že vlastní antioxidanty těla nestačí.
Molekulární vodík má přirozeně pouze jeden elektron, a proto se „rád“ a selektivně spojuje s určitými kyslíkovými radikály. Tyto radikály se tak vodíkem přeměňují na užitečnou látku. Zvláště důležité je, že se vodík v těle snadno a rychle šíří a působí rychle a cíleně. Dosavadní výsledky výzkumu naznačují, že molekulární vodík díky účinné neutralizaci radikálů pozitivně působí na onemocnění jako ateroskleróza, diabetes 2. typu, alergie, Alzheimer a Parkinson.
Výhody molekulárního vodíku
Ve srovnání s jinými formami antioxidantů, jako jsou vitamíny nebo sekundární rostlinné látky, má molekulární vodík rozhodující výhody. Použití vodíkového plynu u lidí nemá žádné škodlivé vedlejší účinky. Molekuly vodíku mohou snadno pronikat všemi tkáňovými strukturami a rychle se šířit v těle. A: Molekuly mohou také proniknout do buněk, které jsou pokryty tukovou vrstvou a naplněny tekutinou.
Molekulární vodík: jednoduché a bezpečné použití
Podle osobních potřeb lze vodík přijímat různými způsoby. Lze inhalovat vzduch obohacený vodíkovým plynem. Nebo jej dát jako tabletu do tekutin a vypít. Přitom je třeba bezpodmínečně dodržovat pokyny výrobce, protože vodík vytvořený ve vodě (nebo čaji, kávě, zředěné ovocné šťávě) se jako plyn rychle odpařuje. Čím déle směs stojí, tím nižší je koncentrace ve vodě. Čím více vodíku se v těle uvolní nebo do těla dostane, tím efektivněji může rozvinout své účinky.
Přitom je třeba dbát také na kvalitu vody. Dobré pitné vody dostupné v obchodě jsou např. značky Lauretana, Plose a Black Forest. Dlouhodobě levnější a s aktivací a energetizací vody je vodní filtrační zařízení (bez proudu) jako UMH Hexagon.
Výhody energetizovaného H2 Pur
• Nejmenší a nejlehčí molekula, která dosáhne každé oblasti v těle
• Zvýšení výkonnosti / tvorby energie
• Rychlejší regenerace po fyzické / duševní aktivitě
• Pomoc proti mnoha druhům bolestí hlavy
• Zlepšení narušené trávicí funkce
• Efektivní a selektivní antioxidant (neutralizace volných radikálů)
• Optimální účinky proti stárnutí na kůži, pojivové tkáni a buněčných strukturách
• Účinek až do mitochondrií – mitochondriopatie
• Žádná rizika a vedlejší účinky při doporučeném dávkování
• Nejlepší možná ochrana ve fialovém skle