Diabetes: Co se skutečně skrývá za nadměrnou a nedostatečnou hladinou cukru v krvi?
Za masovým fenoménem diabetes stojí dva druhy konfliktů
Diabetes typ 1, diabetes typ 2, juvenilní diabetes nebo diabetes stáří? Existují dva hlavní druhy konfliktů a situací, které tyto matoucí pojmy usnadňují pochopení.
Téma diabetes s oběma důležitými proměnnými pro hladinu cukru v krvi a produkci inzulinu je snazší pochopit, když se zabýváme dvěma biologickými speciálními programy, které jsou zodpovědné za mobilizaci cukru a produkci inzulinu. Vše je založeno na souhře dvou hormonů:
• Hladina cukru v krvi je řízena hormonem glukagonem, který je produkován v alfa buňkách slinivky břišní.
• Hormon inzulin je produkován v slinivce břišní beta buňkami a zajišťuje, že cukr přítomný v krvi může být transportován do buněk.
Různé pojmy diabetes lze přiřadit ke dvěma programům a změnám funkcí. Jednak je to podfunkce alfa buněk s příliš málo cukru v krvi a jednak podfunkce beta buněk s příliš mnoho cukru v krvi.
Druh konfliktu 1 vede v aktivní fázi konfliktu k podfunkci alfa buněk. To znamená: Produkuje se příliš málo glukagonu, čímž nemůže být z jater mobilizováno dostatek cukru. To vede k hypoglykémii, nazývané také podhladinou cukru v krvi.
Druh konfliktu 2 vede v aktivní fázi konfliktu k podfunkci beta buněk. To znamená: Produkuje se méně nebo téměř žádný inzulin. Následkem je zvýšení cukru v krvi, protože cukr nemůže být transportován do buněk. Tato nadhladina cukru se označuje také jako hyperglykémie.
Biologické konflikty nejsou tělesné defekty
U obou druhů konfliktů nejsou přítomny žádné chyby těla, autoimunitní onemocnění nebo genetický defekt. Alfa a beta buňky slinivky břišní reagují podfunkcí pouze tehdy, když jsou odpovídající biologické konflikty aktivní. Nedochází zde k procesům odbourávání nebo tvorby buněk.
Analýza a diagnostika se komplikuje, pokud jsou oba konflikty aktivní současně nebo s časovým odstupem. Hladina krevního cukru se pak chová nevyzpytatelně. Dochází k neustálému přechodu mezi příliš nízkou a příliš vysokou hladinou cukru v krvi, nezávisle na přijaté stravě. Takové obtížné případy, u nichž není možné dobře nastavit hodnotu krevního cukru, se označují jako těžko kompenzovatelný diabetes.
Porozuměním biologickým zákonitostem se však dostáváme z labyrintu ven. Můžeme lépe pochopit, který z těchto speciálních programů má jaké následky.
Ještě jedna obecná poznámka:
Každá buňka nebo každý orgán má v těle specifické funkce. Na základě biologických zákonitostí je srozumitelné a pochopitelné, že buňky mohou mít normální funkci, nadfunkci nebo podfunkci, pokud byly aktivovány určité biologické konflikty nebo regulační mechanismy.
Je velký rozdíl ve vztahu k symptomům a potížím, zda je konflikt právě aktivní, nebo zda byl konflikt vyřešen a tělo se nachází ve fázi opravy.
Konflikty, které nás zasáhnou náhle a neočekávaně, nemůžeme zabránit, protože jsou jako biologický kód hluboko zakotveny v našem podvědomí. Mají zajistit naše přežití nebo umožnit řešení v situacích, kdy je ohrožena naše výživa, náš život nebo zachování druhu.
Dvě témata konfliktů vysvětlíme v následujícím článku: Biologické konflikty při diabetu