4. biologický zákon – Mikroby a příslušnost k zárodečným listům
1. Zákon
2. Zákon
3. Zákon
4. Zákon
5. Zákon
Čtvrtý biologický přírodní zákon je funkcí mikrobů (bakterií, mykobakterií a hub). Dosud se předpokládalo, že mikroby jsou původci nemocí, není tomu tak, protože se mikroby chovají symbioticky k určitým tkáním a mozkovým oblastem. Mikroby jsou „pomocníky při opravách“!
Mikroby jsou přiřazeny vždy k určité stanovené oblasti:
Bakterie jsou symbioticky odpovědné za tkáň nového mozku a množí se až po vyřešení konfliktu, aby provedly opravy a optimalizovaly procesy jizvení.
Bakterie jsou v symbióze s mezodermem, který je řízen dřeňovou vrstvou velkého mozku. Bakterie se dělí na dva druhy. Jeden druh bakterií podporuje jizvení ve tkáni, druhý druh se mimo jiné usazuje na kostech a může povrchy zkapalňovat, aby je v opravné fázi tvaroval rovnoměrněji a tím vytvářel hladší konečné úseky. Tak získá kost po opravě optimálnější výchozí pozici.
Mykobakterie a houby působí v symbióze s tkání starého mozku, entodermem mozkového kmene a mezodermem mozečku. I ty se aktivují až po vyřešení konfliktu, aby odbouraly přebytečné buňky, které splnily svůj účel. Populace mykobakterií a hub se přizpůsobuje přebytečným buňkám (nádoru) a odstraňuje je postupně, chirurgicky přesně.
Není-li k dispozici dostatek mykobakterií a hub pro odbourávání (například proto, že prostředí je příliš sterilní nebo kvůli pravidelnému či intenzivnímu podávání antibiotik), je přebytek tkáně v těle zapouzdřen/zacystován. Toto zapouzdření je srovnatelné s trnem v prstu. Nelze-li jej odstranit, je obklopen vazivovou tkání a zůstává na svém místě bez funkce a bez problémů.